Z Worldweb.cz
| Místo najdete na Google maps zde |
Hrad Valštejn se nachází jižně od Turnova, na západním okraji hruboskalského skalního města v Českém ráji.
Hrad Valdštejn (původně nazýván Waldenstein, z něm. Wald = les a Stein = kámen, česky tedy Lesní kámen) je považován za nejstarší hrad Českého ráje. Patří do pásu výšinných skalních hradů, které vznikaly koncem 13. století mezi královskými hrady Veliš a Bezděz.
GPS souřadnice: +50° 33' 45.26", +15° 10' 2.50"
Obsah |
Historie
Valdštejn byl založen zřejmě již kolem roku 1260 členem rodu Markvarticů Jaroslavem z Hruštice (někdy psán také z Turnova). Jeho syn Zdeněk se poté stal prvním doloženým nositelem přídomku z Valdštejna a tato nové rodová větev se během dalších století stala nedílnou součástí našich i evropských dějin. Přesto nebyli Valdštejnové vlastníky hradu nepřetržitě. Nedlouho před svou smrtí v roce 1383 koupil hrad od svých příbuzných Jan z vartemberské větve Markvarticů, po jeho smrti jej zdědil Beneš z Vartemberka, aby se dalším vlastníkem hradu stal v roce 1404 Jindřich z Vartemberka, pozdější purkrabí hradeckého kraje. Vartenberkové původní hrad výrazně přestavěli a rozšířili jej o zástavbu severní strany nádvoří.
Z dochovaných písemných záznamů není příliš jasné, komu hrad patřil v období husitských válek. O vlastnictví se v roce 1423 zřejmě dělili Jan Rozvoda s Bartošem z Valečova. V každém případě se jednalo o přívržence husitského povstání a hrad tedy byl ušetřen případnému husitskému dobývání. Následně byl Valdštejn ve správě Valečovských. Roku 1427 zde husitští hejtmané uvěznili litevského knížete a neúspěšného uchazeče o český trůn Zikmunda Korybuta, který se s umírněnými kališníky pokusil ovládnout Prahu. Propustili jej za vysoké výkupné o rok později. Od roku 1436 Valdštejn vlastnil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán a po husitských válkách se hrad vrátil opět do majetku Jindřicha z Vartemberka, který jej věnoval své dceři Žofii, provdané za rytíře Jana Talafúse. Během několika málo následujících let pak změnil vícekrát vlastníka, na přelomu 15. a 16.století došlo k převedení správy panství na nedalekou Hrubou Skálu a Valdštejn obývaný pouze úředníky hruboskalské vrchnosti začal chátrat. V polovině 16. století vyhořel a hrad byl poté opuštěn a ponechán svému osudu. V roce 1582 je uváděn již jen jako zřícenina.
Po bitvě na Bílé hoře roku 1621 bylo celé panství zkonfiskováno rodu Smiřických (kteří jej měli ve vlastnictví od roku 1514) a jejich majetek získal potomek zakladatelů hradu a nejznámější z Valdštejnů, významný diplomat a vojevůdce Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Valdštejnové potom hrad drželi dalších 200 let. Koncem 17. století v touze podtrhnout svůj původ a své náboženské cítění nechal tehdejší vlastník panství František Josef z Valdštejna v romantické zřícenině vybudovat nevelkou kapli, v níž později sídlil vzdělanec Václav Karel Holan Rovenský, který se stal nejproslulejším poustevníkem v kraji. Možná i díky němu se z Valdštejna stalo známé poutní místo s jedinečnou atmosférou.
V roce 1722 hrabě František Josef z Valdštejna zemřel a vdova po něm Marie Markéta nechala dle jeho odkazu zbudovat na hradě centrální kapli zasvěcenou krátce předtím blahořečenému sv. Janu Nepomuckému. Zároveň nechala jednotlivé skalní bloky propojit dvěma mosty, které byly od roku 1724 postupně osazovány sochami českých patronů sv. Víta, sv. Václava, bl. Ivana Poustevníka, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily, dále sochami patronů zakladatelů sv. Josefa, sv. Markéty a sv. Walburgy, patronky léčivé moci v níž Markéta Marie věřila.
Roku 1821 panství koupil Jan Lexa z Aehrenthalu a jeho syn Alois Lexa díky nadcházejícímu romantismu (a z něho vyplývajícího zájmu o historii a přírodu) pokračoval v budování poutního a turisticky zajímavého místa. Barokní most nechal doplnit na prvním skalním bloku o velkolepě pojatý vstup, upravit zde malou výklenkovou kapličku sv. Jana Křtitele, na druhém bloku postavit na místě barokní poustevny v klasicistním duchu budovu sloužící až do roku 1985 jako hostinec, opravit svatojánskou kapli a v duchu romantismu zvelebit i zříceninu na třetím skalním bloku. Lexové z Aehrenthalu také propojili krajinu sítí turistických cest, vybudovali vyhlídky a lázně Sedmihorky a jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami v ČR.
V roce 1945 byl hrad na základě Benešových dekretů zkonfiskován a následně začal kolotoč změn jeho správců, který začal Klub Československých turistů, po jeho zrušení v roce 1949 převzala štafetu Československá obec sokolská, po ní v roce 1953 Krajský národní výbor v Liberci a dále v roce 1969 Městský národní výbor v Turnově. V současné době je hrad Valdštejn v majetku Města Turnova.
Současnost
Z nejstaršího hradu se mnoho nedochovalo. Dosud můžeme spatřit zbytky obvodové hradby na okrajích prvních dvou skalních bloků, v místech kde nepřekážely pozdějším přestavbám. Z vnitřní zástavby se zde nedochovalo nic, pouze do skály vysekaný prostor, ukrytý dnes pod kaplí. Na třetím skalním bloku pak jsou zbytky přízemí obytné budovy. Není jasné kde se nacházela (a jestli vůbec na Valdštejně byla) nějaká hradní věž, nezbyla po ní totiž žádná památka a neexistuje ani dobové vyobrazení hradu.
Z Vartemberské přestavby se dochovalo torzo horní části paláce s obdélným oknem.
Většina dochovaných staveb tak pochází až z úprav od konce 17. století. Do areálu hradu se vchází přes most z počátku 18. stol., na němž je galerie barokních soch svatých českých patronů. Na konci mostu se prochází branou z počátku 19. století. Na prvním nádvoří najdete výklenkovou kapličku sv. Jana Křtitele. Za dalším mostem je pak klasicistní budova z počátku 19. století. Do roku 1985 zde byl hostinec, nyní se v budově nachází historický Slavnostní sál s expozicí uměleckých předmětů a salonek s portrétní galerií posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Na druhém skalním bloku je dále kostel sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století a hradní hladomorna.
Druhý a třetí skalní blok nejsou spojeny mostem, ale vestavěným objektem, jehož plochá střecha slouží jako spojnice, vyhlídková plošina a plocha, kde se konají venkovní svatební obřady a kulturní akce. Pod plošinou je tzv. biliárový sál, kde jsou umístěny makety historických hradů. V nejnižším podlaží pak bývala hradní konírna.
Na třetím bloku je pak svatojánská kaple z konce 17. století, ve které jsou umístěny originály soch z hradních mostů, skalní sklepení a středověká hradní lednice. Při úpravách v 19. století byla na konci třetího bloku vybudována vyhlídka na hrad Trosky a nedaleké skalní město.
Pověsti
V kapličce sv. Jana Křtitele na prvním nádvoří je obraz Jana Nepomuckého od Františka Maška. Při malbě tohoto obrazu prý seděl malíři modelem Karel Hynek Mácha a obraz by tak měl být jedinou dochovanou podobiznou tohoto básníka.
Další pověst se vztahuje k nedalekým skalám, kterým se říkalo „Dračí“. Za dávných časů zde prý hnízdili na nepřístupném vrcholu jedné z věží krvelační supi, kteří lovili nejen divokou zvěř, ale troufli si i na drůbež a ovce pasoucí se na blízkých loukách. Nejednou se také stalo, že se jejich kořistí staly i malé děti, které jejich matky nechaly při práci na poli bez dozoru. Valdštejnský hradní pán vyslal své zbrojnoše aby krvežíznivé ptáky pobili, ti se ale vrátili s nepořízenou, protože se nemohli dostat po hladké skále ke hnízdu. Hradní pán tedy nechal vybubnovat, že komu se podaří nebezpečné ptáky zneškodnit, tomu se bohatě odmění. Dlouho se ale nikdo nehlásil, až se po několika týdnech nabídl jeden loupežník, sedící v hradním vězení a čekající na popravu. Za vyhnání supů požadoval pro sebe milost. Hradní pán souhlasil a vězeň si nechal pod skálu přinést dlouhé lano, dřevěné kůly a sekyru. Pod dohledem stráží a senzacechtivých zvědavců z okolí začal šplhat po skále nahoru, sekyrou zatloukal do spár kůly a k nim přivazoval jistící lano. Tak se mu podařilo vyšplhat až ke hnízdu, kde jej napadla samice bránící mláďata. Zle poklovanému vězni se podařilo ji sekyrou zabít a hnízdo s mláďaty shodil ze skály dolů. Starý sup, když viděl že je hnízdo zničeno a jeho rodinka je mrtvá, zaskřehotal tak hrozivě, až z toho všem přihlížejícím tuhla krev v žilách. Do potyčky s loupežníkem se ale nepustil a odlétl pryč. Hradní pán pak své slovo dodržel, loupežníkovi dal milost a ten se stejně jako sup rychle vytratil z okolí Turnova neznámo kam.
Dostupnost
- Autem jeďte po silnici Turnov - Jičín, na hranici Turnova odbočte do obce Pelešany a jeďte cca 1,3 km až k ukazateli, který vás navede na parkoviště pod hradem. Poté je to cca 700 m pěšky do kopce lesem a roklemi romantickou starou „Rytířskou cestou“ až k prvnímu mostu.
- Na kole můžete z parkoviště pokračovat dál po silničce (je zde zákaz vjezdu motorových vozidel), která se kroutí okolo hradu. Délka silničky je cca 2,25 km. V letní sezóně funguje v regionu Český ráj cyklobus.
- Pěšky z Turnova po červené nebo zelené turistické značce cca 4 km z centra nebo 2,5 km od železniční zastávky Turnov - město. Často se také k Valdštejnu přichází od nedaleké Hrubé Skály, z níž vede několik různých tras (nejkratší je 3 km dlouhá).
Otevírací doba hradu Valdštejn:
- březen, duben a říjen pouze SO, NE a svátky, vždy od 9.00 do 17.30 hodin
- květen až září navíc i ve všední dny od 9.00 do 17.30 hodin
| Pro více informací navštivte oficiální internetové stránky na www.hrad-valdstejn.cz |
Vstupné pro sezonu 2010 činí:
- plné vstupné: 40 Kč
- snížené: 20 Kč (děti, studenti, důchodci, pedagogický dozor školních výprav - na každých 10 žáků 1 osoba)
- předškolní děti zdarma
U hradu je možné zakoupit občerstvení a suvenýry.
Okolo hradu se nachází více zajímavých míst, vedle již zmíněného zámku Hrubá Skála je to třeba Hruboskalské skalní město, zřícenina hradu Kavčiny, Kopicův statek, zámek Hrubý Rohozec, hrad Trosky, zřícenina hradu Rotštejn nebo obec Vyskeř s kaplí svaté Anny na vrcholu výrazného čedičového vrchu a zvonicí z 16. století.