Z Worldweb.cz

Místo najdete na Google maps zde

Točník je gotický hrad nad stejnojmennou obcí ve Středočeském kraji, v okrese Beroun, cca 7 km JZ od obce Zdice a 1 km SZ od obce Žebrák.

GPS souřadnice: +49° 53' 26.45", +13° 53' 14.43"

Historie

Pod kopcem, na kterém se dnes hrdě tyčí hrad Točník, stojí na skalním ostrohu přímo v obci zřícenina dalšího hradu - Žebráku. Ten zde byl vybudován již v druhé polovině 13. století a od roku 1342 se stal hradem královským. I přes maximání možné rozšíření vzhledem k omezenému prostoru ostrohu, na kterém se nacházel, však přestával vyhovovat nárokům královského dvora a po požáru v roce 1395 byl sice opraven, ale král Václav IV. zároveň rozhodl o stavbě honosnějšího a bezpečnějšího sídla na nedalekém kopci.

Václav IV si zdejší kraj velmi oblíbil a trávil zde spoustu času, nový hrad Točník tedy nechal vystavět jako důstojné reprezentativní sídlo, kde mohl příjímat i významné hosty a delegace. Hrad měl hned dva paláce - Královský a Purkrabský. Právě druhý jmenovaný byl určen k přijímání návštěv a tomu odpovídala honosnost výzdoby a celková reprezentativnost paláce, jehož velký sál ve druhém patře byl ve své době dokonce větší reprezentativní síní, než jakou se mohly pyšnit Karlštejn, Křivoklát nebo dokonce Pražský hrad. Především po roce 1413 na hradě vydal král Václav IV. řadu významných listin a pro svou bezpečnost se Točník také stal místem uložení části královského pokladu. Ten ale nechal po Václavově smrti v roce 1419 odvézt spolu s většinou dalšího vybavení jeho bratr Zikmund, který o oblíbený hrad svého neoblíbeného bratra neměl zrovna moc zájem. V roce 1421 byl Točník zastaven a postupně střídal držitele, pustnul a chátral.

Během husitské revoluce byl jako zástava v držení katolických(!) rodů Seinsheimů a později Kolovratů, což vedlo k tomu, že se v roce 1425 staly hrady Žebrák i Točník cílem husitského dobývání. Téměř osmitisícové vojsko je tři dny obléhalo a poté neúspěšně odtáhlo na katolickou Plzeň.

Později hrad ze zástavy vykoupil král Jiří z Poděbrad a doroval jej loajálnímu Bedřichovi ze Šumburka. V dalších letech došlo ještě k několika změnám majitele, aby se hrad začátkem 16. století opět vrátil do vlastnictví krále. Vladislav Jagelonský zde také občas pobýval, ale od třicátých let byl Točník opět v zástavě, tentokrát u Jana z Vartemberka, který nechal se svolením krále Ludvíka Točník přestavět v renesančním duchu, otevřít západní bránu a zbudovat zde studnu.

Roku 1552 vyplatil panství král Maxmilián II. a v roce 1556 jej odprodal Janovi staršímu z Lobkowicz a na Zbiroze. Ten zde realizoval několik dalších stavebních úprav v renesančním stylu. Zbirožská větev Lobkoviců měla hrad v držení až do roku 1594, kdy bratři Ladislav a Jiří z Lobkovic vyvolali neúspěšné protihabsburské spiknutí a císař Rudolf II. (který mimochodem již předtím projevil neopětovaný zájem o odkoupení Točníku zpět do královského vlastnictví) jim za to zkonfiskoval veškerý majetek včetně Točníku, Žebráku a Zbirohu. Císař však nakonec hrad nevyužíval a panství bylo spravováno hejtmany, hrad postupně chátral a udržován byl pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl roku 1733 barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje.

Během Třicetileté války (1618–1648) se opuštěný Točník častokrát stal úkrytem okolnímu lidu. V té době byl ale také značně poničen a po válce již nebyl trvale osídlen. Roku 1868 se vlastníkem Točníku stal Bethel Henry baron von Strousberg a po něm pak rod Colloredo-Mannsfeldů. Josef Colloredo Mansfeld pak v roce 1923 odprodal Točník (za cenu 2000 Kčs) i nedaleký Žebrák (za 8000 Kčs) Klubu Československých turistů.

Během dvacátého a v prvních letech jednadvacátého století pak hrad ještě několikrát změnil vlastníka (1945 Československá obec Sokolská, 1953 stát, 1994 Státní hrady Křivoklátska - příspěvková organizace MK ČR, 2001-2003 Státní památkový ústav středních Čech), aby prozatím skončil ve vlastnictví Národního památkového ústavu.

Současnost

Hrad Točník se od roku 1923 nachází v podstatě v trvalé rekonstrukci, při které jsou postupně obnovovány jednotlivé jeho části. V současné době je zde v rámci rekonstrukce k vidění i replika středověkého jeřábu.

Hrad je přístupný veřejnosti a konají se zde často různé kulturní akce. Děti zde při návštěvě potěší i zvířátka, hradní příkop se stal domovem pro medvěda a před hradem jsou volně pobíhající kozy.

Dostupnost

• Autem z dálnice D5 (Praha - Plzeň) sjezd exitem 34 do obce Žebrák a dále do obce Točník, kde je možné vozidlo ponechat (není zde parkoviště, parkování je možné naproti Obecnímu úřadu u kraje silnice vedle svahu přímo pod hradem Žebrák).
• Vlakem do železniční zastávky Praskolesy (trať Beroun - Hořovice) a odtud po modré turistické značce cca 5,5 km
• Autobusem z Berouna (aut.st. MHD) do obce Žebrák a dále pěšky po modré cca 2 km.