Z Worldweb.cz
| Místo najdete na Google maps zde |
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Krkonoš i celé České republiky. Nachází se ve východní části Krkonoš, na česko-polské hranici, která vede přes vrchol.
Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Polský severní svah spadá do údolí řeky Lomničky, v ČR pak jižní svah spadá do Obřího dolu, západní do Úpského rašeliniště a východní přechází v Obří hřbet. Z vrcholu je za dobrého počasí možný plně kruhový výhled do okolí.
GPS souřadnice: +50° 44' 9.43", +15° 44' 24.60"
Obsah |
Historie
První zaznamenaný název hory zněl Riseberg (z něm. Rise = vzestup a Berg = hora), když ji tak označil Georgius Agricola v roce 1546. Roku 1561 pak uvedl Martin Hellwig na své mapě Slezska horu jako Riesenberg (Obří hora), z čehož později vzniklo německé pojmenování pro celé Krkonoše - Riesengebirge (Obří hory) a stopu po tomto pojmenování najdeme i v českých názvech dvou sousedních míst - Obřího dolu a Obřího hřbetu. Německý název Sněžky se později změnil na Riesenkoppe (Obří vrchol), aby jí nakonec německy hovořící návštěvníci začali říkat Schneekoppe (Sněžný vrchol).
V našich zemích se hoře říkalo nejprve Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a teprve od roku 1823 definitivně Sněžka.
V Polsku pak starší název zněl Góra Olbrzymia (Hora olbřímí, resp. Obří hora) a současný je Śnieżka.
První v historii zaznamenaný výstup byl učiněn roku 1456, kdy ve zdejších horách neznámý benátský obchodník hledal drahé kamení. Z tohoto hlediska asi zřejmě neuspěl, protože jediné zajímavé komodity zde se vyskytující jsou měď, železo a arzén. Z pozdějšího období pak pochází několik důlních šachet (na úbočí Obřího dolu) o celkové délce 1,5 km.
O první určení výšky hory se pokusil mezi lety 1563–1566 slezský učenec Kryštof Schilling. Do výpočtů měření se mu ale vloudila „drobná“ chybička a Sněžka tak podle něj měřila úctyhodných 5880 m n.m. (nejvyšší evropská hora Elbrus má přitom pouze 5642 m a nejvyšší alpský vrchol Mont Blanc dokonce jen 4792 m, včetně ledovce pak 4810 m). Lehce přesnější měření pak učinil v roce 1569 pan Jiřík z Řásně, i on se však zmýlil o více než 400 m, když výšku hory vypočítal na 2035 m n.m.
S finálně vypočtenou výškou 1602 m n.m. je Sněžka nejvyšším přirozeným vrcholem České republiky, skutečným nejvyšším bodem je ale vrchol televizního vysílače na Pradědu, dosahující do výše 1653 m n.m. (1491 m hora Praděd +162 m vysílač). Sněžka s nejvyšší stavbou na vrcholu (Polskou boudou) dosahuje d 1620 m n.m.
Stavby na vrcholu
Na vrcholu Sněžky stojí dnes několik staveb. Nejstarší z nich je 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince (Laurentiuskapelle) na polské části, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. První práce na výstavbě začaly již roku 1653, ale musely být přerušeny kvůli sporu o pozemky s hrabětem Černínem, který si celou Sněžku neúspěšně nárokoval. Spor se táhl celých 11 let a k výstavbě tak mohlo dojít teprve v letech 1665–1681. Během josefovského rušení klášterů po roce 1810 byla kaple odsvěcena a uzavřena, později až do roku 1850 fungovala jako hospoda a útulek a roku 1854 byla opět vysvěcena. Za dobu své existence byla několikrát poničena požárem a pokaždé obnovena.
V roce 1850 postavil vedle kaple její tehdejší nájemce Friedrich Sommer první Polskou boudu. O sedm let později vyhořela, stejně jako další chata na tomto místě, kterou v roce 1862 zřejmě zapálil blesk. Teprve třetí Polská bouda vydržela až do roku 1967, kdy byla stržena a na jejím místě se začal stavět současný horský hotel s meteorologickou stanicí podle projektu polského architekta Lipińského. Stavba tvořená třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře začala sloužit veřejnosti v roce 1976. Počátkem roku 2009 nevydržel horní disk s meteorologickou stanicí nápor sněhu a zřítil se na spodní. Ještě téhož roku však byla stavba opravena do původní podoby.
Na české straně Sněžky byla postavena v roce 1868 Česká bouda, k níž přibyla v roce 1900 dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století a na jejím místě byla vystavěna v letech 2005-2006 nová česká Poštovna. Původní Poštovna stávala od roku 1899 opodál, v červnu byla 2009 rozebrána a převezena do středočeských Prčic, kde byla opět sestavena.
Poslední stavbou na vrcholu je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky s přestupem u Růžohorek a do provozu byla uvedena v roce 1949.
Dostupnost
- Z Pece pod Sněžkou jede až pod vrchol sedačková lanovka (dolní stanice je vzdálená od hlavního parkoviště v Peci asi kilometr a čtvrt, přestupní stanice je pak necelý kilometr od Růžohorek.
Pěšky je vrchol Sněžky dostupný:
- z Pece pod Sněžkou cca 6,5 km po modré turistické značce náročnější ale krásnou trasou Obřím dolem nebo cca 6 km jednodušší ale na výhledy ne příliš bohatou trasou přes Růžohorky po zelené (cca 2,5 km od Pece) a dále po žluté (cca 3,5 km).
- ze Špindlerova mlýna cca 10 km, nejprve po červené značce k Luční boudě (6,5 km) a dále po modré (3,5 km) po dřevěných můstcích přes Úpské rašeliniště.
- z Velké Úpy cca 7,5 km po žluté přes Růžohorky (cca 4 km od Velké Úpy).
- z Malé Úpy cca 7-8 km po červené (cestou česko-polského přátelství) nebo po modré (přes Lesní hřeben a vrch Klepý).
- z polského města Karpacz pak vede na Sněžku několik značených cest, nejkratší z nich má 6 km.
Osobní poznatky
Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C a hora je vystavena větrům a častým změnám počasí, doporučujeme s tím počítat při výběru oblečení. Zároveň doporučujeme zvolit pevnější obuv, cesty jsou sice upravené a zpevněné, ale například první úsek pod horní stanicí lanovky směrem na Růžohorky je dlážděn ostrými placatými kameny stavěnými na výšku a není příjemné po nich chodit v botách s tenčí podrážkou.
Občerstvení je k dispozici v budově stanice lanovky na české straně, v Polské boudě a nebo nedaleko vrcholu v hotelu na polské straně.