Z Worldweb.cz
| Místo najdete na Google maps zde |
Ostromeč je zřícenina hradu, nacházející se nad Slapskou přehradou, na ostrohu vzniklém soutokem Vltavy a Mastníku, cca 1 km severně od obce Hrzany.
GPS souřadnice: +49° 44' 41.37", +14° 24' 23.71"
Obsah |
Historie
Kdo a kdy založil hrad Ostromeč, není jisté. První zmínky o hrádku nazývaném Hradnice, který zřejmě stával právě zde, jsou z roku 1369. Další zmínky jsou z počátku 15. století a hrad je uváděn jako pustý. Roku 1424 se zde usídlili husité a hrad výrazně přestavěli a rozšířili, ale v neklidné doby husitských válek mu příliš nepřály a již roku 1428 byl pobořen. Byl sice obnoven, ale po bitvě u Lipan byl hrad roku 1435 obléhán Hynkem Ptáčkem, dobyt a pobořen. Roku 1450 byl znovu obnoven a stal se opěrným bodem Zelenohorské jednoty. Roku 1471 byl opět obléhán ale i přes mohutné dobývání tentokrát nepadnul. Další zmínky o hradu jej uvádějí v roce 1542 jako pustý.
Současnost
Ještě v první polovině 19. století zde prý bývaly zřetelné zbytky zdiva, dnes zde najdeme už jen křovím zarostlé sutiny budov a hradeb, rozsáhlé valy a prohlubeniny po příkopech v místech, kde hrad stával.
Pověsti
Středověk je často nazýván dobou udatných rytířů a krásných žen. Jeden takový rytíř žil i na hradě Ostromeči a jeho choť byla prý opravdu nádherná. Dokonce tak nádherná, že po ní zatoužil i bratr jejího muže. Dvořil se jí a nadbíhal takovým způsobem, že by žádná neodolala. Ona však odolala a zůstala svému milovanému muži věrnou. Odmítnutý nápadník svou prohru těžko nesl a zle se pomstil – roznesl pomluvu že choť ostromečského pána má milence. Pomluva se velmi brzo donesla až k uším manžela a proradný bratr ji ještě potvrdil. Doba cizoložným ženám příliš nepřála a rozezlený hradní pán svou manželku odsoudil k smrti – nařídil uzavřít ji v sudu a ten svrhnout ze skalnaté stráně do vltavských vod. Zde se různé výklady legendy rozcházejí, podle jedné verze sluhové neuposlechli příkazu ji zabít, podle druhé verze se stalo jak poručil, sud se však na skalách rozbil. V obou případech paní jako zázrakem přežila a nic se nestalo ani jejím dvěma synům, které nevědomky nosila v sobě. Chlapce porodila o několik měsíců později v jeskyňce na protějším břehu, kde po vyhození z hradu žila. Dvojčatům dala jména Fabián a Šebestián podle světců. V jeskyni u řeky žila celý rok a jídlo dostávala od vorařů, kteří se na setkání s krásnou paní vždy těšili a na svůj příjezd ji vždy upozorňovali zvoláním „Jsou živi hosté?“, z čehož pak podle této legendy zdejší místo získalo název Živohošť. Na hradě Ostromeči zatím hradní pán své unáhlenosti litoval a stýskal si po své ženě. Aby se z trudomyslných úvah dostal, vyjížděl často na lov do okolních lesů. Při jednom z těchto lovů postřelil laň, ta mu však zmizela a on se jal ji pronásledovat. Šel po její krvavé stopě, až ji konečně našel pod skalním výklenkem. Klečela u ní však navíc nějaká žena a ošetřovala jí zranění způsobené jeho šípem. Rytíř v ženě poznal svoji ztracenou choť a následně poprvé poznal své dva syny. Po návratu celé rodiny na hrad nechal ostromečský pán vybudovat kapli přímo nad místem, kde jeho nespravedlivě odsouzená paní celý rok žila. Byla zasvěcena svatému Fabiánu a Šebestiánu a na jejím místě dnes stojí stejnojmenný kostel.
Jeskyně se po stavbě Slapské přehrady nachází asi 20 m pod dnešní hladinou. Bývala v ní umístěná socha Panny Marie, u které se plavci modlili o požehnání před plavbou Svatojánskými proudy. Tato socha byla před zatopením přehrady uschována a potápěči později umístili do jeskyně duplikát.
Dostupnost
Z Hrzan (kam je možné dojet autem) je Ostromeč přístupná po modré turistické značce, která vás přivede k areálu keltského oppida Hrazany (cca 1,5 km) a odtud pak po žluté TZ až ke zřícenině (cca 1 km).
Z hradu je dobrý výzhled na Slapskou přehradu a nedalekou Živohošť.