Z Worldweb.cz
| Místo najdete na Google maps zde |
Zřícenina hradu Kuncberk se nachází 1 km od obce Křinec, cca 11 km SV od Nymburka.
GPS souřadnice: +50° 16' 28.80", +15° 8' 37.59"
Obsah |
Historie
První zmínky o hradu Kuncberk (tehdy psaného jako Kunstberk) jsou z roku 1470, kdy je poprvé tehdejší majitel Jan z Ronova v listinách označen jako Jan Křinecký z Ronova a Kunstberku. Předpokládá se ovšem, že historie osídlení tohoto místa sahá ještě dále a že se již v minulosti na tom samém místě rozkládalo hradiště lužického lidu.
Jan z Ronova se stal majitelem zdejšího panství po smrti Václav z Lacemboka (zemřel 1463) a soudních tahanicích s Purkartem z Kopidlna, který se snažil dokázat, že panství patřilo jemu, neboť zde vládl již dříve. Po úmrtí Jana v roce 1487 zdědili hrad a okolní panství jeho synové Jiřík a Viktorín, kteří rozšířili državu Křineckých z Ronova o okolní panství a obce. Oba zemřeli v roce 1510 a rozsáhlý majetek byl rozdělen mezi všechny jejich syny (dle práva se na dělení muselo počkat až do roku 1519, kdy poslední z nich dosáhl plnoletosti). Hrad Kunstberk poté připadl Jindřichovi Křineckému z Ronova (synovi po Jiříkovi). Jindřich neměl syna a tak hrad v roce 1555 zdědila jeho dcera Kateřina. Jan z Donína, který se s Kateřinou oženil, byl posledním z vlastníků hradu, který přivzal ke svému jménu přívlastek „z Kunstberku“ a trvale hrad obýval. Po brzkém náhlém úmrtí Jana a Kateřiny získal jejich majetek Janův bratr Bedřich z Donína. Od něj neobývaný a chátrající hrad s okolními statky odkoupil Jan Kostomlatský z Vřesovic, v roce 1575 se dalším majitelem stal Jindřich z Valdštejna a později jeho syn Heník. Pro jeho účast na stavovském povstání byl po bělohorské bitvě Heníkův majetek zkonfiskován a panství odkoupil Adam mladší z Valdštejna. Zchátralý hrad pak sloužil pouze jako zdroj zdiva na stavbu stavbu pivovaru v nedalekém Křinci a sklepení hradu bylo užíváno pro úschovu vína.
V roce 1650 se stal novým majitelem křineckého panství Pavel Moritz a na místě bývalého hradu nechal vystavět barokní lovecký zámeček. Moritzové si panství podrželi až do roku 1808, kdy přešlo do vlastnictví rodu Bethmannů. S ním i v té době již poměrně zchátralý zámeček. Ten byl sice v roce 1818 zrekonstruován, ale pozdější majitelé z rodu Bethmannů se o něj nestarali a opět zchátral. Neobývaný objekt byl využíván jako skladiště a později dokonce jako seník. V roce 1890 byl zámeček stržen.
Vzhled
Jak přesně vypadal původní hrad se díky odstranění původních ruin bohužel neví, naopak o podobě dnes již neexistujícího zámečku se informace dochovaly. Zámeček byl jednopatrový, s osmibokým půdorysem a věžičkou s cibulovou bání. Zatímco spodní patro bylo vystavěné z kamene, horní bylo z hrázděného zdiva. V přízemí byla vstupní síň bohatě zdobená malbami, kuchyň s krbem a dvě obytné místnosti. V patře se pak nacházel ústřední bohatě štukovaný sál a tři obytné místnosti. Okolí zámečku bylo upraveno jako park.
Současnost
V současné době se v lese na původním místě parku skrývá poměrně rozlehlé návrší upravené do tvaru mnohoúhelníku. Dají se nalézt poměrně hluboké příkopy se zbytky valů, které zbyly po opevnění hradu. Bohužel tyto dříve vodou zaplněné příkopy a vlastně celé okolí je dnes místy pokryto odpadky.
V místě, kde stávaly stavby, je dnes pouze několik propadlých sklepů a zakrytá poměrně hluboká studna. Žádné jiné zbytky po hradu či zámečku v lese (bývalém parku) zřejmě nenajdete. V roce 2002 zde proběhl povrchový archeologický průzkum, který žádné jiné stavební pozůstatky po hradu Kuncberk neobjevil, ty na své objevení čekají zřejmě až při budoucím průzkumu hloubkovém.
Pověsti
V období před zbořením zámku prý jeho ruiny obývali blouzniví vyznavači saturnálií, které vedl rex bibendi - král popíjení. Zřejmě i to byl důvod, proč byl zámek definitivně zbořen.
Dostupnost
Prostor se zbytky staveb je přístupný ze silnice spojující obce Křinec a Podlužany. Pokud jedete autem, doporučujeme jej ponechat na kraji obce Křinec, od které je odbočka ke zřícenině vzdálená asi 200 metrů, další možnost odstavení vozu je asi 1 km za touto odbočkou. Odbočka ze silnice je po pravé straně (ve směru od Křince), je zde zrezivělá a nečitelná cedule. Poté je to lesem cca 50-100 metrů k rozcestí u jednoho vzrostlého stromu, vlevo se nachází studna a zbytky sklepení a vpravo další zbytky sklepení.
Vstup je volný a není zde žádné zázemí pro turisty ani cedule s informacemi. Pokud je sezona komárů, počítejte s jejich hojným výskytem v této oblasti. V obci Křinek je možné ještě navštívit raně barokní zámek.