Z Worldweb.cz

Místo najdete na Google maps zde

Kounovské kamenné řady se nacházejí na rozhraní lounského a rakovnického okresu, mezi obcemi Kounov, Pnětluky a Domoušice (cca 1,7 km SV od obce Kounov), ve smíšeném lese na náhorní plošině Rovina (526 m n.m.).

GPS souřadnice: +50° 13' 27.13", +13° 41' 38.50"

Popis

Jedná se o jedno z nejzáhadnějších míst na našem území, které je vytvořeno z čtrnácti pravidelných řad balvanů těžkých až několik tun. Řady se táhnou v severojižním směru v rozestupech od 13 do 30 metrů a jsou dlouhé od 14 do 450 metrů.

Na zarážející pravidelnost rozmístění kamenů upozornil poprvé v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl a od té doby si lidé marně lámou hlavu kdy a především proč kamenné řady vznikly. Mezi odborníky i laiky nejpřijímanější výklady patří ty, že se jednalo o prehistorickou astronomickou observatoř či kalendář, případně o vymezení pozemků:

• prehistorická astronomická observatoř, prehistorický kalendář, prehistorické kultuvní místo - pro tyto hypotézy hovoří fakt, že archeologický výzkum prokázal v blízkosti řad hradiště datované do doby haštalské. Vzájemný přímý vztah však nebyl prokázán. Dalším kladným bodem pro tento výklad je skutečnost, že ze vzájemné pozice dvou největších kamenů (Pegas a Gibbon I.) lze prý zaměřovat body východů Slunce a Měsíce při významných hospodářských datech. Ovšem i když dnes zalesněná planina bývala kdysi zřejmě holá, nebyly oba kameny v terénu navzájem v přímém dohledu.
• vymezení polí - tato teorie dostává trhliny po geologickém průzkumu, při kterém bylo zjištěno, že kameny v řadách jsou z křemence, křemitých pískovců a slepenců. Hřeben na kterém se nacházejí je přitom opukový. Bere tím za své tedy výklad, že řady vznikly pouhým přemístěním kamenů z jejich původního náhodného umístění na okraje políček, kde se z nich zároveň staly mezníky. A důvod proč by se jenom kvůli vymezení pozemků vozilo takové množství kamene ze vzdálenější lokality na místo, kde přímo lze poměrně jednoduše vytěžit kameny jiné, postrádá smysl.
• tržiště - stejně jako u předchozí teorie zde není jasné, jaký význam by mělo dovážet speciální kameny z jiné lokality.
• keltské závodiště - vytyčení závodních drah by jistě šlo udělat méně náročným způsobem. Záleželo by ovšem na (pro nás neznámé) povaze případných zde konaných akcí.
• megalitický „generátor“ energie pro přilehlé hradiště - byly sice zjištěny nějaké energetické výkyvy v této oblasti, ty by ale v dnešní době nebyly nijak využitelné a není tedy jasné, jak je mohli využívat dávní tvůrci tohoto díla.
• pohřebiště - proti hovoří fakt, že nebyly nalezeny žádné pozůstatky pohřebních rituálů ani ostatky nebo jejich části. Více by ukázal důkladný archeologický průzkum.
• navigační linie pro UFO - vzhledem k tomu, že nevíme nic o vztahu stavitelů kamenných řad k neidentifikovatelným létajícím objektům, nelze tuto teorii potvrdit ani vyvrátit.

Jasno o původu a funkci stavby nepřineslo ani několik zde prováděných průzkumů:

• v roce 1973 zde prováděli první průzkum mladí astronomové z Kosmického klubu Rokycany.
• během následujících let bylo místo (několikrát) důkladně zmapováno a zaznamenáno 2239 kamenů o průměrech od 20 cm do cca 1 m a výškách do 80 cm nad okolním terénem. Také byly popsány 3 výrazně větší balvany - Pegas a Gibbon I. (ten je s odhadovanou hmotností 6 tun největší) a Gibbon II. (ten se již nenachází na původním místě, byl asi v roce 1982 přemístěn do hájovny).
• v roce 1976 zde proběhl archeologický výzkum AÚ ČSAV Praha a Muzeum Teplice. Ve stejném roce vyhlásil ONV Louny území za chráněnou oblast (přesto zde došlo v letech 1984-85 k devastaci při těžbě dřeva). V dalším roce Muzeum Teplice provedlo také průzkum nedalekého hradiště.
• v letech 1980 a 1986 byly na lokalitě nalezeny kultovní kamenné sošky (pozn.: tato informace se mi nepodařila ověřit).
• v letech 1980-81 zjistil brněnský senzibil Oldřich Hradil, že pod kameny by se mělo nacházet větší množství ohnišť o průměrech asi 2 m a šachovnicově rozmístěné pod řadami. Zároveň v ohništích zaznamenal reakci na kov (přítomnost kovových předmětů). Přítomnost ohnišť by prokázal (nebo vyvrátil) hlubší archeologický průzkum, ten ale zatím nebyl proveden.
• počátkem nového století byla v místě provedena pylová analýza.

V okolí se nacházejí ještě další menší lokality s podobnými kamennými výtvory:

• cca 5 km vzdušnou čarou od kounovských řad jsou nedaleko Nečemic další křemencové řady.
• na vrchu Špičáku se nachází kamenný kruh a kamenná řada ležící ve slunovratové spojnici kounovských a nečemických řad.
• mezi obcemi Kluček a Lhota JV od Žatce leží náhorní plošina lemovaná křemencovými bloky.
• menší kamenná řada by se měla nacházet v blízkosti vlakové zastávky Mutějovice.

Dostupnost

Pokud se na Kounovské kamenné řady vypravíte, můžete zvolit dopravu vlakem do zastávky Mutějovice a odtud pěšky po žluté turistické značce, případně autem opět k této zastávce nebo do Kounova (z Kounova vede také žlutá turistická značka).

V Kounově je v hostinci U Tří lip expozice o Kounovských kamenných řadách.

Uvedená turistická značka vás také dovede k poutní kapli svatého Vojtěcha, která byla podle pověsti postavena na místě, kde svatý Vojtěch kdysi v období ničivého sucha zázračně vyprosil životadárný déšť.