Z Worldweb.cz

Místo najdete na Google maps zde

Grabštejn (dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein) je původně gotický hrad z první poloviny 13. století, který byl v 16. století přestavěn na reprezentativní renesanční zámek. Nachází se na strmém ostrohu při údolí Lužické Nisy, cca 18 km SZ od Liberce, cca 2 km východně od Hrádku nad Nisou a cca 5 km JV od hraničního trojmezí Česká republika-Německo-Polsko.

GPS souřadnice: +50° 50' 45.95", +14° 52' 33.96"

Historie

Grabštejn je jedním z nejstarších hradů v severních Čechách a jak už to u takto starých hradů bývá, není příliš jasné, kdy a kým byl založen. Z písemných záznamů se můžeme dočíst teprve to, že roku 1256 zde vlastnili hrádek purkrabí z Donína, později psaní jako pánové na Grafenštejně. Archeologický průzkum ovšem prokázal, že hrad byl postaven na místě staršího hradiště.

Z hrádku se postupným rozšiřováním významný a rozlehlý hrad, jehož dominantou byla mohutná a vysoká (později byla snížena) válcová věž. Hrad na strategickém místě v pomezí Čech a Lužice pak byl zejména v 15. století dějištěm řady válečných střetů a bylo nutné jej tedy důrazněji opevnit. Linie opevnění s flankovacími věžicemi se do dnešních dní nedochovala (v roce 1655 muselo být opevnění na příkaz císaře strženo, viz níže), musela být ovšem zřejmě velmi odolná, protože vydržela i vícenásobné dobývání v období husitských válek a především několikatýdenní soustředěný nápor spojených vojsk lužického Šestiměstí a několika severočeských pánů.

V druhé polovině 16. století museli Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy hrad prodat. Novým vlastníkem se stal zemský rada a místokancléř dr. Jiří Mehl ze Střelic, který starý gotický hrad během let 1566 až 1586 velkolepě přestavěl na reprezentativní renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto úprav byla původní kaple sv. Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou a vybavena unikátními renesančními lavicemi - stallami. Díky výzdobě a vnitřnímu vybavení je dnes kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách.

Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen hrad a zámek prodat, vzhled Grabštejna z období jeho držení a úprav však nesetřelo ani několik pozdějších přestaveb. Novým vlastníkem se stal Mehlův přítel, Ferdinand Hoffmann z Grünenbühlu a do příchodu třicetileté války pak hrad měli v držení ještě rody Černousů a Nosticů.

Grabštejn se nachází na významném cestovním uzlu do Čech, který zároveň leží na nejefektivnější spojnici mezi severskými státy a Vídní, konkrétně tedy mezi dánkým králem Kristiánem IV. a švédským králem Gustavem Adolfem na jedné straně a rakousko-uherským císařem Ferdinandem II. na straně druhé. Během třicetileté války to byly strany válčící a hrad se tedy nacházel na mimořádně strategickém místě. Významný vojevůdce Albrecht z Valdštejna jej tedy na základě konfiskace majetků po bitvě na Bílé hoře připojil ke svému frýdlantskému panství. Krátce poté (roku 1622) vyhořela velká hradní věž.

Po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634 a v nastalých zmatcích posledního období války byl mohutně opevněný zámek na několik let obsazen švédskou posádkou, která odtud ovládala okolí až do uzavření míru v roce 1648. Po válce zámek získal rod Trauttmannsdorfů a aby se napříště Grabštejn nemohl stát nepřátelskou pevností bylo v roce 1655 z rozkazu císaře strženo původně mohutné hradební opevnění.

Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorfu zámek i s panstvím hraběti Janu Václavu Gallasovi a ten jej připojil ke svým severočeským državám se střediskem ve Frýdlantu. Gallasové a po nich Clam-Gallasové zde provedli několik přestaveb. Dolní zámek (nacházející se v dolním předhradí) získal roku 1818 svůj dnešní klasicistní (empírový) vzhled a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. Součástí Dolního zámku je i Hostinský dům z roku 1833. V roce 1843 byla velká věž opět poničena požárem a ta po následné opravě také získala svou dnešní podobu. Clam-Gallasové prosluli také jako podporovatelé, milovníci a sběratelé výtvarného umění a přátelili se také s předními hudebníky své doby. Dnes je tedy v zámku instalována expozice připomínající i Beethovena a jeho ctitelku Josefínu Clam-Gallasovou.

Po roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován a od roku 1953 zde sídlila Československá lidová armáda, což vedlo k devastaci stavby, která ovšem vyvrcholila až po odchodu jednotky z Horního zámku.

Současnost

Objekt je nyní ve správě Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Liberci. V roce 1988 započaly dosud trvající záchranné práce, díky nimž mohla být v roce 1993 první část zámku zpřístupněna veřejnosti. Zpřístupňování dalších částí pokračuje podle toho, jak rekonstrukce postupuje.

Zpřístupněná je dnes především renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou ze 16. století. Dále jsou přístupné interiéry ve dvou patrech zámku, které jsou zařízené převážně původním vybavením (nábytkem, obrazy a dalšími doplňky). Přístupné je také gotické hradní sklepení, kde jsou instalovány řemeslné výstavy, expozice zpracování drahých kamenů a stará kovárna. Součástí sklepení je i zpřístupněný počátek „tajné chodby“. Přístupná je i dominanta zámku - mohutná okrouhlá věž, ze které je výhled do dalekého okolí.

Dolní zámek a přilehlý park jsou nepřístupné, protože je dodnes využívá Armáda České republiky. Objekt slouží k výcviku služebních psů a jako základna armádních psovodů.

Dostupnost

• Vlakem (trať Liberec - Hrádek nad Nisou) do zastávky Chotyně, odtud pak pěšky cca 1 km po zelené turistické značce.
  Nebo vlakem do Hrádku nad Nisou a odtud pěšky po žluté turistické značčce cca 3 km k rozcestníku v obci Grabštejn, odkud dále vede zelená k zámku (cca 400 m).
• Autem se do obce Grabštejn nejlépe dostanete od Liberce po silnici vedoucí přes Chrastavu a Bílý Kostel nad Nisou do Hrádku nad Nisou. Parkování je možné u ohrady okolo Dolního zámku (po příjezdu do obce je to od silnice nepřehlédnutelná odbočka vlevo), případně pokračujte odbočkou vlevo dále z kopce cca 200 m až k malému parkovišti na kraji silnice (V sezoně doporučuji ponechat auto nahoře u ohrady, dole bývá plno, navíc je zde stání v prudkém kopci a je zde málo místa na případné otočení.

Otevírací doba hradu Grabštejn:

• duben-říjen, denně mimo PO od 9:00 do 17:00, poslední prohlídka začíná v 16:00.

Pro více informací navštivte oficiální internetové stránky na www.grabstejn.cz

Vstupné pro sezonu 2010:

• Vstupné je odstupňováno podle vybraných prohlídkových okruhů:
  • Hlavní okruh (zahrnuje sklepení, palác a věž, prohlídka s průvodcem trvá 45 minut):
    • Dospělí: 80 Kč
    • Děti (6-15 let), studenti, držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P a senioři (nad 65 let): 60 Kč
    • Děti do 6 let: zdarma
    • Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let): 240 Kč
    • S výkladem v cizím jazyce: dospělí 100 Kč, rodinné vstupné 260 Kč, ostatní shodné s výkladem v ČJ
  • Pouze palác (prohlídka s průvodcem trvá 30 minut):
    • Dospělí: 60 Kč
    • Děti, studenti, senioři: 45 Kč
    • Děti do 6 let: zdarma
    • Rodinné vstupné: 180 Kč
  • Pouze sklepení nebo Pouze věž (u sklepení prohlídka s průvodcem trvá 15 minut):
    • Jednotné vstupné: 20 Kč
    • Děti do 6 let: zdarma
    • Rodinné vstupné: 60 Kč
• Organizované skupiny dětí do 6 let - poplatek na osobu: 20 Kč
• Jednotný poplatek za fotografování v prostorách prohlídkové trasy: 50 Kč
• Průvodci držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P mají vstup zdarma

Zajímavosti v okolí:

• Nedaleko hranic se na německém území nachází zřícenina královského hradu Oybin, který je úzce spojen s Karlem IV. (vzdušnou čarou cca 11 km západně od Grabštejna)
• Na opačné straně, cca 5 km východně se nachází nad obcí Horní Vítkov dvorec "Curia Vitkov" - replika venkovského velmožského sídla z 12. století.
• Jižně až západně se nachází v blízkosti několik zřícenin hradů: Roimund, Větrov, Starý Falkenburk, Karlsfried...