Z Worldweb.cz

Místo najdete na Google maps zde

Devín (slovensky také Devínsky hrad či Hrad Devín, česky také Děvín) je zřícenina hradu na JZ Slovenska, nacházející se ve stejnojmenné městké části Bratislavy. Zřícenina stojí na skále nad soutokem řek Dunaje a Moravy a hranicí s Rakouskem.

Historie

Devín patří k nejvýznamějším historickým místům Slovenska.

Zdejší lokalita byla pro svou mimořádnou strategickou polohu osídlená zřejmě již v době kamenné. Zcela určitě pak byla osídlena Kelty během mladší doby železné a později také Římany. První písemné zmínky o (tehdy už slovanském) hradišti jsou 864 a název je uváděn jako „Dowina“ (z latiny, znamená „dívka“).

Další písemné zprávy o osídlení jsou z druhé poloviny 9. století, kdy se zde proti dobyvatelům pod vedením východofranského krále opevnil velkomoravský kníže Rastislav. Místo předpokládaného boje se oba panovníci sešli při vyjednávání, které vedlo k podřízení se Velké Moravy Frankům, to ovšem bylo pouze formální. Z archeologických vykopávek je zřejmé, že se zdejší hradiště bylo v období velkomoravské říše velmi významné. Mezi jiným byly odkryty i základy křesťanského kostela a v jeho blízkosti 6 hrobů s bohatým inventářem, napovídajícím že hradiště nemělo pouze vojenský charakter, ale sloužilo i jako sídlo vládnoucích knížat. Vedle již zmíněného Rastislava se do historie Devína zapsali také knížata Mojmír a Svatopluk.

Po zániku Velké Moravy však ztratil Devín na delší čas svůj strategický význam. Prakticky až do 13. století, kdy byla v období rakousko-uherských válek na vrcholu skalnatého ostrohu vybudována malá uherská pohraniční pevnost, jejíž základem byla polygonální strážní věž s obrannou zdí.

K významnému rozšíření došlo v první polovině 15. století během vlastnictví rodem Garayových. Ti zde nechali vystavět východní předhradí a nový obytný palác v gotickém stylu. Roku 1460 sa stali vlastníky hradu páni ze Sv. Jura a Pezinka, kteří v rozšíření pokračovali výstavbou druhého předhradí. Z tohoto období pochází i nejznámější část hradu Devín, tzv. Panenská věž - polygonální strážní vežička s cimbuřím, nacházející se na osamělé skalní věži pod jižní stranou hradu, nad soutokem Dunaje a Moravy.

V letech 1527-1606 patřil hrad rodu Báthoryů a ti zde v důsledku hrozby od Turků nechali přestavět horní hrad a vybudovat nové opevnění na jižním a severním svahu. Turci stáli i za další výstavbou v druhé polovině 17. století, kdy zde sídlil Pálffyové. Ti zde v období tureckého obléhání Vídně nechali vybudovat mohutnou hranolovou baštu na severním svahu. Po zažehnání turecké hrozby ztratil hrad svůj obranný význam a začal chátrat. V roce 1809 byl pak horní hrad vyhozen do povětří napoleonským vojskem.

V roce 1935 odkoupila ruiny hradu od tehdejšího vlastníka Československá republika za symbolickou cenu 1000 Kčs. V současné době je hrad pod správou Mestského múzea v Bratislave, které zde od roku 1965 realizuje systematický archeologický výzkum. Hrad Devín je dnes Národní kulturní památkou a hradní skála byla roku 1985 vyhlášena za Národní přírodní památku.

Současnost

Do hradního areálu se vstupuje Moravskou branou na severním úpatí vrchu, hned za ní je pokladna. Asi 50 metrů od brány je dřevěný přístřešek, který skrývá zbytky římské kamenné stavby ze 4. století.

V hradním areálu jsou zpevněné chodníky, které návštěvníka zavedou k odkrytým základům jednotlivých staveb dolního hradu a již zmíněného velkomoravského kostela, u kterých jsou cedulky s popisky o jaké stavby se jedná a co bylo v jejich útrobách nalezeno při archeologickém průzkumu.

Další bránou se vstupuje do středního hradu, kde zaujme především bývalý palác, jehož nejzachovalejší části jsou využity jako prostory pro expozice, ne vždy souvisejícími přímo s historií hradu. Nádvoří z jižní strany obklopují zbytky několika dalších staveb, z nejvyšší části je pak pěkný výhled na Dunaj a rakouský vrch Braunberg a z nižší části na Panenskou věž a za ní soutok Dunaje a Moravy. Díky odlišným geologickým podložím oblastí protékaných řekami je voda každého z toků zbarvená jinak.

V severní části nádvoří je hradní studna hluboká 55 m (aby jji lidé nezanášeli vhazováním kamení, je zde připraven kýbl s vodou a hrnkem, vylité vodě trvá 7 vteřin, než dopadne na hladinu).

Přes mostek se návštěvník dostane do nejvyšší části hradu, kde jsou další zbytky hradních staveb a v podzemí jsou v bývalých jeskyních muzejní expozice týkající se stavebního vývoje hradu. Po strmých schodech se vystoupá na vrcholovou plošinu nazvanou Citadela. Z té je výhled opět na soutok a na rovinu vlevo od řeky Moravy, které se říká Moravské pole. Roku 1276 v těchto místech padl při bitvě český král Přemysl Otakar II.

Doporučuji při návštěvě hradu nevynechat procházku pod hradní skálou ke břehu Dunaje, z tohoto pohledu nejlépe vynikne mohutnost a výška devínské skály a objevíte hezké a nešední pohledy na hrad.

Dostupnost

K Devínu se nejlépe dostanete:

• Autobusem:
  • linkou 28 ze zastávky Devínska Nová Ves, žst. nebo Nový most do zastávky Štrbská
  • linkou 29 ze zastávky Nový most do zastávky Hrad Devín
• Autem:
  • z centra Bratislavy stále podél řeky (název ulice „Devínská cesta“) do obce Devín, dále po hlavní až ke značené odbočce vlevo k hradu.
  • z ČR po dálnici Brno – Bratislava, sjezd nejpozději na exitu Lamač a odtud směr Devínska Nová Ves a Devín.
  • z ČR bez dálniční známky - od Lanžhota nebo Hodonína do obce Kúty, dále po staré silnici přes Malacky a dále směrem na Bratislavu. Ve Stupavě odbočte k automobilové továrně a hned za ní odbočte vpravo do Devínské Nové Vsi, jeďte dále po hlavní silnici, odbočte do železničního podjezdu a dále stále po hlavní až do Devína.
  • pod hradem je parkoviště (prý má být placené, ale při návštěvě v červenci 2010 nikdo parkovné nevybíral, nikde nebyly automaty ani cedule s cenou parkovného).

Pro více informací navštivte oficiální internetové stránky na www.muzeum.bratislava.sk

Otevírací doby hradu:
Hrad je otevřen od dubna do listopadu denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00 hod., květen - září navíc o víkendech až do 19.00 hod. (poslední vstup vždy 30 minut před uzavřením).

U hradu jsou k dispozici toalety, restaurace a stánky s občerstvením a suvenýry.

Vstupné v sezoně 2010:

• plné: 3 €
• zvýhodněné:
  • děti, studenti a důchodci: 1,30 €
  • rodinné vstupné: 6 € (děti do 14 let)
  • školní skupiny: 1,30 €/osoba