Z Worldweb.cz

Místo najdete na Google maps zde

Šternberk (něm. Sternberg) je moravské město se stejnojmenným hradem ležící na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce.

GPS souřadnice: +49° 43' 58.48", +17° 18' 8.15"

Historie

Hrad Šternberk zřejmě založil v polovině 13. století Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka, který zdejší pozemky získal jako odměnu od budoucího krále Přemysla Otakara II. za zásluhy při úspěšné obraně Moravy proti vpádu kočovného uherského kmenu Kumánů v roce 1253. První písemný záznam o existenci hradu je na listině z roku 1269, která vymezovala hranice šternberského panství a [[klášter Hradisko[kláštera Hradisko]]. Z roku 1296 je pak nejstarší zmínka o městě Šternberk.

Název hradu a později i města je odvozen od přídomku jeho zakladatele, nikoliv naopak jak to bývá zvykem. Potomek rodu Divišoviců Zdeslav z Chlumce si totiž v roce 1241 nad řekou Sázavou postavil hrad Šternberk (dnes Český Šternberk) a začal užívat nového přídomku právě po něm. Šternberk na Moravě tak získal svůj název až podle hradu v Čechách, který měl název odvozen od zlaté osmicípé hvězdy z erbu rodu Divišoviců (německy Stern = hvězda a Berg = hora).

Koncem 14. století byl hrad ve vlastnictví významného litomyšlského biskupa a vlivného diplomata Alberta II. ze Šternberka, který jej nechal stavebně upravit. Z obranného sídla byl přestavěn na biskupskou rezidenci s kaplí, kterou nechal vyzdobit ve stylu církevních staveb zakládaných králem Karlem IV. Okolo města nechal zbudovat hradby a roku 1371 založil v sousedství hradu augustiniánský klášter (ten byl zrušen 1784) a kostel Zvěstování Panny Marie.

Po vymření moravské větve Šternberků v roce 1397 se vlastníkem hradu stal Petr z Kravař. V roce 1415 byl z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici, přesto se později stal Šternberk pro husity terčem, roku 1430 bylo město i s hradem dobyto a následně kališníky obsazeno až do roku 1432.

Když v roce 1466 zemřel poslední mužský člen z rodu Kravařů, zdědila panství Šternberk jeho dcera Ludmila, která se provdala Albrechta Kostku z Postupic. Ten ovšem roku 1480 zemřel a Ludmila se provdala za Jana Berku z Dubé a Lipé. Tento rod pak na počátku 16. století hrad rozsáhle renesančně úpravil. Roku 1538 totiž postihl město, hrad i klášter ničivý požár. Hrad byl přestavbou rozšířen o renesanční křídlo s „Vizitkovým sálem“ a unikátními hráňovými klenbami, v podhradí pak byl vybudován systém hospodářských a správních budov. Přestavěný hrad roku 1570 vyženili potomci Jiřího z Poděbrad knížata z Minsterberka, kteří ho vlastnili až do vymření rodu v polovině 17. století.

Během třicetileté války (1618–1648) město i hrad pro své strategické umístění značně utrpěli. 24.12.1621 bylo město dobyto stavovským vojskem a vypleněno, zde sídlící císařská posádka kapitána Leusserta tehdy ustoupila na hrad, který ubránila. Po opuštění města stavovskými vojsky se Šternberk stal důležitým opěrným bodem císařské armády. V roce 1627 jej pak dobyli Dánové a došlo k dalšímu ničivému požáru města. Další desetiletí pak bylo pro šternberské obyvatele poměrně poklidné, ale následně došlo v letech 1642 a 1643 k dobytí města švédskými vojsky a posléze od roku 1645 až do roku 1650 i ke švédské okupaci (Švédové vyklidili moravské državy až po zaplacení válečné náhrady ve výši 200 000 tolarů, proto okupace trvala ještě dva roky po uzavření tzv. Vestfálského míru a ukončení třicetileté válka v roce 1648).

V dalších letech pak decimovaly město opakované morové epidemie, památkou na ně je pak mariánský sloup z roku 1719 stojící před Chrámem Zvěstování Panny Marie (ten byl ovšem postaven až mezi lety 1775 a 1783 na místě původního gotického kostela z roku 1371). Od roku 1647 Šternberk vlastnil dalších 50 let rod Württemberků a od nich je koncem 17. století koupil kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Hrad ale nevyužíval a ten postupně chátral.

V roce 1741 bylo město Šternberk v období prusko - rakouských válek obsazeno pruskou armádou. Několik armád pak městem protáhlo i v období okolo napoleonských válek , ale město tentokrát nebylo dobýváno. Před bitvou u Slavkova (2.12.1805) se 19.11.1805 Šternberk stal místem setkání rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem (setkali se v hostinci v dnešním Domě osvěty). V průběhu následujícícho devatenácté století zaznamenalo průmyslový rozmach (1821 založena textilka, 1870 dostavěna železnice do Olomouce, 1872 zřízena státní tabáková továrna).

Roku 1886 pak začala rekonstrukce a přestavba hradu. Jednalo se o nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století a hrad byl při nich regotizován a upraven v duchu romantického historismu podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera. Přestavba projektu trvala do roku 1909, kdy byl dokončen zámecký lesopark vybudovaný podle vídeňského architekt Albert Esche.

Za první světové války se ze Šternberka stalo lazaretní město, kde se léčili zranění vojáci. Pro potřebu lazaretů byly zabírány budovy kláštera, škol, spolků, budova Dělnického domu i továrny. Roku 1915 pak zde byl navíc zřízen internační tábor pro válečné zajatce. První světová válka se pak na městě zapsala ještě jedním zajímavým způsobem. Díky nedostatku jakéhokoliv materiálu včetně kovů totiž byly v letech 1916 – 1917 odvezeny skoro všechny šternberské zvony. Po válce a vyhlášení Československé republiky bylo ve městě většinou německé obyvatelstvo, které se jednoznačně hlásilo k Rakousku a naopak se distancovalo od začlenění do nově vzniklé republiky. Vzápětí na to se začaly vytvářet i německé vojenské jednotky, tzv. Volkswehr. 18.12.1918 tedy město vojensky obsadil československý oddíl 30. pěšího čáslavského pluku. Situace se zde sice dočasně stabilizovala, přesto ale došlo 4.3.1919 k násilnému ozbrojenému střetu německého obyvatelstva a českého vojska, při němž zemřelo 15 civilistů a 2 vojáci. Napětí pak trvalo po celé období tzv. první republiky, což vyústilo v to, že se Šternberk po mnichovském diktátu stal součástí zabraného pohraničí. Období mezi válkami tedy pro Šternberk nebylo příliš šťastné a zřejmě jediným pozitivem té doby bylo asi založení automobilového závodu Ecce Homo, jehož první ročník se jel roku 1921 (ovšem poprvé se na této trati jel automobilový závod již v roce 1905).

Události druhé světové války se města nijak výrazně nedotkly, po porážce hitlerovského Německa v roce 1945 byla Československá republika obnovena v původních hranicích a Šternberk se stal opět součástí ČSR. Po následném odsunu Němců z ČSR v letech 1945 – 1946 pak ve Šternberku získalo národnostní většinu české obyvatelstvo. Na základě Benšových dekretů v tomto roce došlo i ke konfiskaci hradu a ten se stal majetkem státu.

Dostupnost

Šternberk se nachází 16 km severně od krajského města Olomouc, se kterým je spojen silnicí i železnicí.

Externí odkazy

• Oficiální stránky hradu Šternberk - otevírací doba, informace o akcích, historie hradu...
• Oficiální stránky města Šternberk -
• Oficiální stránky automobilového závodu Ecce Homo